<< <  Září 2018  > >>
PoÚtStČtSoNe
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Modelová území jsou vybrána tak, aby co nejlépe charakterizovala typické kulturní krajiny 20. století:

Lokalizace modelových regionů

Lokalizace modelových regionů


Krajina intenzivního zemědělství

Podluží (odpovědný řešitel M. Ševelová)

Mikroregion je situován v nejjižnějším cípu Jihomoravského kraje při soutoku řek Moravy a Dyje na hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Za jeho střediska lze považovat okresní města Hodonín a Břeclav. Geomorfologicky patří mikroregion do tektonické sníženiny Dolnomoravského úvalu, který představuje severní výběžek Vídeňské pánve. Povrch je rovinatý až pahorkatinný. Černozemní půdy jsou zde mimořádně úrodné. Klima je teplé a suché.

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

Podkladové zdroje: Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)


Pohraniční krajina

Hrušovansko (odpovědný řešitel S. Kozlovská)

Hrušovansko je krajinou jihomoravského pohraničí, jedná se o úrodnou, mírně zvlněnou nivu řek Dyje a Jevišovky v Dyjskosvrateckém úvalu, u hranic s Rakouskem. Typické jsou v této krajině rozsáhlé lány polí, vinohrady a nízká lesnatost. Kraj byl historicky osídlen z velké části německými obyvateli a stal se za druhé světové války součástí německé říše. Po poválečném odsunu Němců oblast postupně získala nové obyvatele z různých částí Československa, vztah lidí a krajiny byl tedy významně narušen a prakticky dodnes se znovu formuje.

 

Podkladové zdroje: Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)


Suburbanizovaná krajina

Šlapanicko - Mohyla míru - Austerlitz o.p.s. (odpovědný řešitel A. Vaishar)

Mikroregion Šlapanicko byl reprezentován obcí Podolí. Obec se nachází bezprostředně na okraji Brna. Její katastrální území sousedí s katastrem brněnské městské části Líšně. Pozemkové úpravy dosud nebyly realizovány. Katastr Podolí u Brna zaujímá z větší části orná půda. V severojižním směru jej rozděluje vodní tok Říčky, která zde vytvořila relativně hluboké údolí. Území – ačkoliv v nížině tedy není rovinaté, ale poměrně výrazně zvlněné. Z toho vyplývá jeho erozní ohrožení. Podél Říčky severně od intravilánu obce je břehová zeleň, která představuje oživení a navazuje na nejjižnější výběžek Moravského krasu. V západovýchodním směru je jižní část katastru oddělena dálnicí D1 a bývalou císařskou silnicí Brno – Olomouc, které představují bariéru v krajině. Cizím prvkem v krajině je podnikatelský areál pod samotou jižně od samoty Kandie. Území se svažuje od severu k jihu – z nadmořské výšky okolo 345 metrů na svahu Staré hory po 233 metry v místě, kde Říčka opouští katastrální území. Poměrně novými prvky na území obce jsou prvky územního systému ekologické stability, které krajinu vhodně člení a představují zelené oživení. Mezi identifikovanými krajinnými hodnotami na katastru Podolí bylo vyčleněno šest, které byly považovány za významné.

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)


Krajina mezilehlého venkova

Vysokomýtsko (odpovědný řešitel V. Stodolová, roz. Doskočilová)

Mezilehlý venkov představuje průměrně rozvinuté obce ve větších vzdálenostech od velkých sídelních center, které mají dobré dopravní spojení. Mikroregion Vysokomýtsko leží v podhůří Orlických hor. Povrch mikroregionu je členitý s průměrnou nadmořskou výškou okolo 350 m n. m. Jde o klimatickou oblast mírně teplou a mírně vlhkou s intenzivním využíváním zemědělských půd. Vysokomýtsko je nejteplejší a nejsušší oblastí v Pardubickém kraji. Mikroregion lze považovat za srovnávací území, ve kterém se krajina měnila pouze minimálně.

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

 

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)


Referenční krajina

Novoměstsko (odpovědný řešitel H. Vavrouchová)

Referenční krajina byla vybrána jako srovnávací báze k ostatním typům krajiny a její zařazení slouží k prezentaci možnosti uplatnit metodiku tvorby Moderní kroniky obce i v krajině s kontinuálním vývojem bez významných změn krajinné makrostruktury. Vybrané území – obec Křižánky – vykazuje velmi stabilní krajinné prostředí, jejich celé správní území spadá do ochranného režimu CHKO Žďárské vrchy. Typická je přitom kombinace přírodních a kulturních hodnot, obec je vyhlášena též vesnickou památkovou reservací. Soustava osídlení je tvořena rozptýlenou zástavbou. Charakter území je silně ovlivněn chladným klimatem.

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)


Postindustriální a posttěžební krajina

Bystřicko (odpovědný řešitel H. Lincová)

Krajina mikroregionu, dříve typicky zemědělská, byla od 60. let minulého století silně poznamenána těžbou uranové rudy. Těžba probíhala na několika lokalitách- Rožná, Olší a Petrovice Slavkovice. V roce 1987 byl v tehdejším ČSUP (Československý uranový průmysl) zahájen celostátní útlumový program a dnes je již v provozu jediný důl Rožná I s plánovaným ukončením těžby v roce 2017.

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)

Podkladové zdroje: Ortofoto (© ČÚZK, www.cuzk.cz), Katastrální území (© ARCDATA PRAHA, s.r.o., Zeměměřický úřad a Český statistický úřad)